16.10.2018
Podzim je zatím krásný, barevný a slunečný. A tak mají „Všeználci“ možnost splnit to, co si předsevzali. Prvním splněným úkolem bylo (dar od Schrödingerova institutu) umístit ptačí budky do přírody, tak aby o ně měli pěvci na jaře zájem a zahnízdili.
Jistě jste překvapeni, proč jsme budky instalovali už teď, když ptáci si budek na podzim nevšimnou. Náš kamarád – ornitolog – nám to vysvětlil jednoduše. Budka musí splynout s okolím (oprší, usadí se na ní nižší rostliny – bude podobná kmenu stromu). A hlavně přestane „smrdět“ člověčinou. Proto se „Všeználci“ z Krásné Lípy, Rumburku a Dolní Poustevny vydali na místa, která jsou, jak dostupná pro sledování, tak navštěvovaná malými pěvci. Tam bez přispění vymožeností dnešní doby, žebříků a lan sami lezli, šplhali a ťukali kladívkem jak datlíci, aby svůj úkol splnili. K tomu ještě nesmí být budka umístěná otvorem k severu, to by se našim pěvcům nelíbilo. Tak jsou vybíraví? Ne, nejsou. Jen by jim více foukalo do domečku. Ale instalací budek naše zkoumání zdaleka nekončí. Na jaře budeme budky sledovat, zda jsou hnízda obsazena. Fotodokumentovat hnízdění a nakonec – pod odborným dohledem ptáčata kroužkovat.
Jako vedoucí jsem měl samozřejmě strach, aby se dětem nic nestalo. Moje obavy byly zbytečné, ale překvapilo mě, že lezení po stromech (jedna z nejoblíbenějších činností v krásné době našeho mládí), už děti moc neláká. Neumějí to, bojí se? Anebo je to už zapomenutá dovednost?? V každém případě je to škoda.
Druhý podzimní úkol plníme též s nadšením a pílí. Všechny kroužky totiž sbírají kaštany a žaludy. Už jsme jich do Správy Národního parku v Krásné Lípě přinesli přes půl tuny. Ale o tom zase příště.
Miroslav Brábník