Pondělí, 5. prosince. Od rána děti ve škole tušily, že se něco bude dít. Dychtivě poslouchaly a předháněly se, kdo první uslyší zvon, řinčení řetězu či divé blekotání, které by oznamovalo příchod čerta s Mikulášem.
Všichni byli jako na trní. Když se školou ozvalo první divé čertí bití zvonu, nikdo ani nedutal a seděl jako na jehlách anebo se schoval pod lavici. Hlavně zlobivci.
Postupně procházíme jednotlivé třídy prvního stupně. Z listiny hříšníků si předvoláváme jedno zlobidlo za druhým. Postupně všichni chlupatce odprosí a rukou podáním slíbí, že se napraví. Před peklem je však zachrání Mikuláš, který se za napravené hříšníky u čerta přimluví. V každé třídě je pro Mikuláše připravena písnička či nějaká básnička. Dobrůtky z čertova pytle mizí v rukou dětem s úsměvy na tvářích. Největší radostí pro všechny pak bylo, když Kleofáš už odešel. To se všem ulevilo.
Martin Hoško a Jan Švarc