Slider 1Slider 2Slider 5Slider 6

NOVÁ KOLEKCE SI OBLEČENÍ

 

» KUPUJ ZDE


Schrödingerův institut se zapojil do projektu Dobromat

Pokud nakupujete na internetu a chcete nás při tom zároveň podporovat, zde máte možnost.

» více informací

» nakupovat a podpořit

 

Obleč se do žlutého

Všechny tyto SI vychytávky můžete pořídit v kanceláři sekretariátu,
Palackého 205, Rumburk.

» ceník


Nenechte si ujít, co se bude konat!

A nebo se podívejte na to, co se dělo.

» více informací

Jana Trojanová

14. 11. 2014 09:49

Jana Trojanová – soutěživá perfekcionistka plná života

Ve svých pětadvaceti letech překypuje dobrou náladou i energií. Většinu svého volného času věnuje Schrödingerovu institutu, dřív závodila na kole. A byla „sakra“ dobrá!

Nejoblíbenější …

…barva: Modrobílá!

…jídlo: Já mám ráda všechno.

…film: Vykoupení z věznice Shawshank.

… činnost: Dělám všechno. Nejraději asi trávím čas se psem, vařením, prací a sportem.

Životní motto: Dělej věci bez očekávání.

Jaký byl můj dosavadní život v jedné větě: Vždycky v plných otáčkách!

Moje životní plány: Svůj cíl si nejdřív musím nastavit někde nízko. Že budu pracovat v institutu jsem také naplánovala a stalo se to. Můžeš mít nějaký svůj cíl, ale někoho potkáš a navede tě někam úplně jinam. Hlavně chci dodělat školu a rozvíjet sama sebe.

Nejzásadnější vlastnost, kterou mám: Jsem perfekcionistka a soutěživá. Obojího se chci zbavit, při mé práci to není nejvhodnější.

Když si jdu vyčistit hlavu: Chci začít běhat… ale co vlastně dělám, když si chci vyčistit hlavu? (přemýšlí) Vařím, jdu se psem na procházku a sportuju.

Moje kariéra cyklozávodnice: Teď už moc není čas, ale dřív jsem byla. Dokonce jsem se stala mistryní republiky ve sjezdu horských kol, je to už asi tři roky zpátky. Z toho jsem přesedlala na normální XCčko a silničku, to mám spíš pro radost.

Co už jsem stihla v institutu: Pořádám příměstské tábory pro děti – jaro, léto, podzim, zima s „Kočkou“.  Potom chodím pomáhat na Základní školu Jiříkov jako asistentka. Ještě vedu Cyklistickou akademii a mám svoje kroužky v Jiříkově. Taky spolupracuju s Luckou Dospělovou, což znamená, že pomáhám s kulturními i dalšími akcemi. Jsem prostě „esíčkovej člověk“ – žiju všude.

Nejpovedenější akce, kterou jsem pořádala: Rozhodně Léto s kočkou. Šlo o sedm turnusů příměstských táborů pro děti, dohromady nám jich pod rukama prošlo 170. To je hodně povedené, děti byly spokojené a získali jsme si tady ve výběžku jméno.

Co mi institut dal a co jsem mu dala já: Získala jsem úplně nový směr života, začala jsem studovat, mám k tomu motivaci. Větší rozhled, zkušenosti, je toho opravdu dost. Moje práce mě naplňuje, to je největší přínos. Někdy mám docela dobré nápady. Jsem univerzální člověk, aktivně pomůžu s čímkoliv a kdekoliv. Upeču, dovezu,…

Budoucnost jiříkovských dětí: Nebudou to mít lehké, ale oni to chtějí mít tak, jak si to vedou. Nechtějí vybočit. Mají tu plno příležitostí a nabídek, jenže oni nechtějí vyjet ze zajetých kolejí. Chtějí zapadnout do jejich komunity. Najde se tu pár výjimek, ale většina touží následovat své rodiče.

Čeho ve svém životě lituji: Všechno je nakonec k něčemu dobré. Nejvíc lituju toho, že jsem nešla hned po střední škole na vejšku. Tahle fáze života mi chybí.

Kdybych mohla změnit jednu věc na světě: Kdyby se mohl na chvilku zastavit čas, aby se nikam nespěchalo. Všichni pořád brečíme, ale přitom všeho máme přebytek. Když jedeš do Albánie, ty lidi nemají nic a stejně jsou šťastní.

Největší problém Šluknovského výběžku: Lidi jsou tu na sebe zlí. Máme předsudky, které nám život zbytečně ztěžují.


Fotogalerie

_jt_9075.jpg
_jt_9078.jpg
_jt_9083.jpg